D. 18.8.2011

18. srpna 2011 v 14:09 | Amy Lawrence |  Diary
Hodně jsem přemýšlela... Říká se, že lidi co spadnou do anorexie, postupně začnou přicházet o přátele...
Popravdě jsem už přišla o dost přátel, kteří ani o nějaký mojí anorexii netušili.
Například se na mě naštvala kamarádka a řekla, že už si mě nepřipustí k tělu, abych jí znova nezklamala, jen kvůli tomu, že na internetu na mě čekala HODINU. Když sem šla kouřit. Tohle je na mě už moc. Já o sobě vím, že jak jim málo, nebo skoro nejim, sem nervóznější a když mi tohle někdo řekne, opravdu mě to dostane. Já tu na ní čekala klidně celý den, když ona měla oslavu, nebo něco dělala... a já se "opozdím" o hodinu a ona se z toho může s prominutím posrat?...
A pak další lidi... ale jedno mi došlo. To, že chci zhubnout je můj hlavní cíl. Potřebuju to a strašně moc to chci.
Takže opravdu budu radši hubená a bez přátel, než tlustá, nešťastná a bez přátel.
Vím, že si ničím tělo. Vím to... ale... je to moje volba. Neříkám, že mě to baví, ale... naplňuje mě to, něčím jo. Chápu, že si spousta lidí řekne, že sem psychicky narušená... nebo tak... ale prosím, nepiště tu urážlivý komentáře.
Svůj názor můžete vyjádřit, ale proč hrubě?
Ráda si vás 'vyslechnu', ale budu se stejně řídit mým rozhodnutím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nadia Nadia | Web | 18. srpna 2011 v 20:35 | Reagovat

ahoj, já myslím, že tohle píšeš, protože zatím pořád přátele máš a nevíš, co to znamená, je nemít... já si taky myslela, jak ostatní lidi nepotřebuju, že bych se obešla bez nich.. a pak se to stalo, že jsem o ně přišla a řeknu ti - to je teprve průser... nemít nikoho s kým jít i jen blbýho kina, vědět, že se pořádají akce, na které tě nikdo nepozval, nemít se komu svěřit jak s problémy, tak i s úspěchy... to je pěkně smutné.. to pak člověk i když se mu v jiných věcech daří, vždy to má hořkou pachuť, protože to jednoduše nikoho NEZAJÍMÁ... navíc další věc je, že když holka ztratí přátele, omezí se i okruh lidí-kluků co poznává, protože většinu lidí poznáváme přes své přátele a známé, kteří nás seznámí... tím je pak těžší i to najít si vztah...

2 Colett Colett | E-mail | 23. srpna 2011 v 15:50 | Reagovat

Zdravím... Musím říct, že pravý přátelé, kteří jsou oprvavdu jako rodinu, za tebou stojí vždycky pokud je o to požádáš. Takových je ale moc málo a často člověk žádné nemá, nebo má pocit, že nemá. Lidem by se možná mělo víc důvěřovat:) Jinak nemít známý a kamarády, je vážně hodně těžký, ale lidí je na světě až moc na to, abys nikoho neměla, otázka je jestli chceš. Ani některé z kamarádů nebude nikdy zajímat, že je ti zle, a nemusí proto být špatní. Na pochopení tvých pocitů by sis měla všechny pečlivě vybírat... Přece jenom je to to čím tě může někdo nejvíc zranit... Jinak máš tu krásný fotky...Hodně z nich mám mezi oblíbenými :) Co děláš se svým tělem je samozřejmě tvoje věc... Jen je problém jít správným směrem... třeba moje kamarádky s anorexií už se po nějaký době tím chtěly jen zabít...nikdy neodhadneš tu správnou mez... zas pokud s tím ráz na ráz přestaneš, tak začneš nabírat a šíleně ztloustneš a budeš hnusná a jedno ti to nebude...Myslím, že nejlíp jsou na tom holky, co jedou ve zdravý výživě :) Nevypadaný vlasy, silný nehty, krásná kůže, čistý plíce a játra...to neni zas tak k zahození :) Jinak kdyby kolem tebe záhadně začali mizet lidi, tak klidně napiš, mě nikdy nikdo neotravuje, mám ráda komunikaci...však víš...stačí říct ahoj :)

3 Hanča Hanča | Web | 27. srpna 2011 v 18:32 | Reagovat

Já to vidím u sebe, všichni ostatní chtějí Tě neustále svým způsobem kontrolovat a ovládat, začíná to už ve solečnosti kým bys měla nebo neměla být, co se od tebe očekává. Jedině, kde máš nad sebou naprostou kontrolu je volba v jídle, je to na pouze na tobě jestli chceš jest a nebo ne, volíš ty sama. Myslím, že ostatní lidé nepoznají, co se všechno dějej v lidské duši. Kdo nepozná jaké to je, když Vás odsuzují za Vaši tlouštku až šikanují, kdo si tím neprošel, nemůže poznat onu touhu a cíl obětovat vše štíhlosti.

Jasně, ta daň příjde, ale čím si dneska neničíme zdraví a životy, mnohdy jinýma věcma a vědomě, tohle je jen rychlejší cesta devastace.

Takže já jsem pro, at si každý dělá co chce a at má každý své rozumy:)

4 Adela Adela | 30. srpna 2011 v 13:49 | Reagovat

Ahoj, přeju ti, ať jsi spokojená a šťastná a hlavně ať se obklopíš lidmi, kteří mají normální hodnotový žebříček a nebudou tě trápit malichernýma drobnostma a budou respektovat, že máš právo na malou nedokonalost. Třeba malý zpoždění;)

5 pipka pipka | 9. září 2012 v 17:18 | Reagovat

kamaradka je s prominutim kráva...já tě uplně chápu.A netrap se...takový lidi ti za to nestojí :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama